Lednové počasí si s námi pohrávalo. Mráz a sníh střídal oblevu a vítr. I naše dílny v tomto měsíci byly jako na houpačce. Nadšení a pozitivní přijetí nových tváří, střídalo smutek s blížícím se loučením. Po prázdninové přestávce se nejen obměnila skupina dětí, ale také tým doplnila nová lektorka Hanka. Děti se nadšeně seznamovaly s Hankou, ale také se pomalu chystaly na loučení s lektorkou Štěpánkou. Téma loučení se stalo všudypřítomným. Každý velké či náhlé loučení již zažil a tak děti více sdílely své osobní příběhy. Pod peřinou tíže loučení jsme se přesto dokázali ponořit do výtvarného tvoření i hry v drama dílně. Na společné dílně jsme rozpomínali na zážitky z období Vánoc. Vytvořili jsme společnou kresbu plnou stromků, postav a noční oblohy zářící ohňostrojem. Opět jsme zamířili do keramické dílny a trénovali nejen naši fantazii, ale i stavitelské dovednosti, kdo postaví nejvyšší věž. V mrazivém lednu jsme se snažili zahřívat všechny pozitivní vzpomínky, které jsme společně zažili.