Vánoční čas je za námi a my celý leden čekali na sněhovou nadílku, abychom si i ve městě užili bílou zimu…a ono zatím nic. Tak si pořádnou zimu přivoláváme alespoň zimními říkačkami, tvořením, pozorováním, co se venku děje, zpíváním zimních písniček. Šedivou zimní oblohu čeříme dobrou náladou, ať už jsme venku u rybníka, v nedalekém lesoparku Hvězda anebo v herně. Nejoblíbenější hrou se stává honička na medvěda… „Ty medvěde chlupatý, co máš kožich na paty…“ Děti se pak zvesela honí, někteří nemají ještě tak rychlé nožky, ale trénujeme, co se dá. U oběda už většina z nás umí jíst pěkně a v klidu, každý si pak umí odnést i svůj talíř. Je to paráda, jsou to všechno možná pro někoho malé pokroky, ale my to vidíme jinak a máme velkou radost, že se dětem u nás líbí a daří se jim. Ostatně, to asi přilákalo i další kamarády,a tak nás brzy bude více a jistě ještě veseleji.