V listopadu jsme ve školičce toho zažili opravdu hodně. Nejprve jsme si povídali o Dušičkách – vyráběli jsme si lucerničky, s kterými jsme poté podnikli výlet na blízký hřbitov – byl to opravdu nevšední zážitek. „Už Martin na bílém koni, přijede brzy k nám…“ Tato píseň nás doprovází po celý měsíc, jen doufáme, že ten vysněný bílý sníh přinese Martin co nejdřív. Chodíme do Hvězdy a k Libockému rybníku, odklízíme spadané listí a tvoříme cestičky, hrajeme na schovávanou a sbíráme poklady na náš podzimní strom. Naše prsty a ruce nezahálejí – malujeme, lepíme, pracujeme s hlínou. Vyprávíme si o posvícení, o počasí, o zdraví a nemoci a zvířátkách. Hrajeme novou hru o lesních zvířátkách – moc nás nadchla a neustále jí hrajeme. Každý den si čteme pohádkové a dobrodružné knížky – to je prima čas, jen tak poslouchat a potom ležet v knihách a prozkoumávat všechna ta barevná leporela z naší knihovničky. Pečení je naše radost, a to nám vždy zpestřuje odpolední část programu. Vyrobili jsme si každý svou svíčku, která nám připomíná světýlka, teplo a příchod očekávaného Adventu.