V dubnu se díky koronavirovým opatřením dílny pro děti neotevřely ani jednou.
V Malém Karlíně nikdo nebyl a skřítek Šípek se začal sám nudit a taky se mu začalo stýskat. Vzpomněl si, že jeho kamarádka, Studánková víla, je také doma sama a tak si zabalil věci do batůžku a vydal se jí navštívit.
Cesta byla trnitá a dlouhá, ale už po třech dnech chůze narazil na vůni vody. Šel se zavřenýma očima, jen tak po čichu, až narazil na studánku. „Studánková vílo, kde jsi?“ zavolal Šípek. „Tááááádyyyy“, ozvalo se z lesa. Šípek se zadíval do dálky, najednou uviděl vílu a rozběhl se k ní. Nadšeně se oba přivítali a povídali si, co všechno zažili. Studánková víla provedla Šípka lesem. Ten byl ze všeho tak nadšený, že se rozhodl o svém dobrodružství napsat kamarádům.
Šípek se už pomalu vydává na zpáteční cestu do Karlína, aby mohl osobně děti přivítat na některé květnové dílně.
Všichni pevně doufáme, že by to mohlo být už 11. května. Uvidíme…..